Navigace
Výběr jazyka
Obsah
Červená věž je ze zvíkovských věží nejméně nápadná. Nemá věhlas a výlučnost Hlízové věže, nemá ani tak výraznou a nepřehlédnutelnou polohu jako Hláska. Ztrácí se téměř pod horizontem a ve vzrostlé okolní zeleni, čtverhranná stavba s novodobou střechou postrádá jakékoliv výraznější stavební detaily, které by ji jako objekt dělaly zajímavější. Tomu odpovídá i míra jejího poznání, v dostupné literatuře se její datování a stáří pohybuje v rozmezí 13.-15.století, díky čemuž se liší i názory na její funkční využití při obraně hradu.
Jako příklad různých přístupů k datování postačí tři krátké citace a ukázky.
D.Líbal, 1966 - „Tzv. Železnou branou z r. 1440, chráněnou hranolovou věží, Červenou či Hladomoří, z 2.poloviny 13.století, vstupuje se do vnějšího severního nádvoří.“
T.Durdík, 1998 - „14.století zřejmě přidalo do organismu hradu pouze zataženou čtverhrannou Červenou věž…“
D.Menclová, 1972 - „1.zprávy o stavbě jsou už z r. 1431… V r.1436 se stavba chýlí ke konci, protože se dláždí hradební ochoz…“
Věž je asi 8,5 m široká, výška zděné části je 20 m, tloušťka zdí je 2 m, postavena je z lomového kamene. Měla tři vstupy, první byl ve výšce 6m na východní straně (dnes zazděný), druhý výše položený vchod je z půdy sousedního stavení, na západní straně je patrný zazděný vstup na ochoz a přilehlé hradby. Spodní patro sloužilo jako vězení, do kterého byli vězni spouštěni, proto se dříve věž označovala jako Hladomoří. V úrovni druhého patra je částečně dochovaná křížová klenba. Věž roku 1751 vyhořela, až do počátku 20.století zůstala nezastřešená - i to výrazně přispělo k tomu, že až na drobné výjimky chybí původní uspořádání a členění vnitřku věže. Přízemí je zasypáno sutí.
Pohled na hrad od severu, Pohled na hrad od severu,
v popředí Červená věž bez střechy v popředí Červená věž s novou střechou
(foto asi 1910) (foto 30. léta 20. stol.)
Pohlednice z roku 1924 Červená věž od tzv. dolejší brány
Fotografie z vnitřku Červené věže:
